Obsah
Stručné dějiny obce Haratice
První zmínky nacházíme o Haraticích tak jako o Plavech na počátku 17. Stol.
V knize „Úplný adresář hejtmanství Semilského“ se o Haraticích píše „Ves po levém břehu Kamenice dvě a půl hodiny severovýchodně od Železného Brodu. K obci náleží osada Bohdalovice, jež dostala se s panstvím Navarovským r. 1627 od Albrechta z Valdštejna paní Gertrudě de Lamotte roz. Ze Schiffelbergu v léno a roku 1653 v dědictví. Roku 1736 prodal Bohdalovice Karel Pavel, rytíř z Ehrenburku. K obci Haratické náleží samota Nouzov a k obci bohdalovické Chachule, Podolanka a Zbytek.“
V roce 1830 je v obci 65 domů a 523 obyvatel.
Od roku 1850 se stává obec součástí okresního hejtmanství v Semilech a po vzniku okresní správy soku 1854 přísluší k samosprávnému okresu Železný Brod. Stejně jako pro ostatní obce ležícím na dolním a středním toku Kamenice, je i pro Haratice obdobím největšího růstu devatenácté století, a to zejména jeho druhá polovina, kdy vzniká v údolí řada textilních továren.
Na začátku dvacátého století měly Haratice dvě třídní školy, sedm hostinců, dva krejčí a pekaře. Po jednom kováři a řezníkovi. Nakoupit mohli místní u čtyř hokynářů, ve čtyřech trafikách, vyráběla se tu sodová voda. Působilo zde několik spolků.
Roku 1905 měla obec 867 obyvatel a 123 domů, čtvrtstoletí nato 943 obyvatel a 162 stavení.
V říjnu 1938 byla násilně odtržena a připojena k tzv. Sudetské župě, ačkoli v celých Haraticích žilo pouze 22 Němců. Volená obecní správa byla nahrazena jmenovanou. Nadřízeným orgánem se stal Landrát v Jablonci.
S platností od 1. Října 1942 došlo ke sloučení obcí Velké Hamry, Plavy, Haratice a osady Svárova v jednu s názvem Velké Hamry.
Roku 1945 převzal správu MNV Haratice.
V roce 1960 se Haratice staly místní částí Plavů