Bezpečné léto: Jak předejít nehodám a požárům v letních měsících
V přírodě se pokud možno vyhněme použití zdrojů otevřeného ohně (sirky, cigareta, zapalovač, vařič). I malá jiskra z cigarety či sirky může v suchém prostředí způsobit rozsáhlý požár. Oheň nikdy nerozdělávejme v blízkosti lesa, suché trávy, na strništích nebo pod větvemi stromů. V lesích je celoročně zakázáno kouřit a rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně lze jen na vyhrazených místech. V přírodě ve vzdálenosti minimálně 50 m od okraje lesa. V blízkosti stohů či seníků je nutné dodržet vzdálenost alespoň 100 metrů. Za sucha a větru oheň vůbec nezapalujme.
Rizikem letních měsíců nejsou jen požáry, ale i neuvážené výlety do přírody, zejména na nebezpečná a špatně přístupná místa. Děti i dospělí by měli vždy informovat blízké, kam se chystají, a nepodceňovat náročnost terénu. Vyhýbejme se lezení po skalách bez vybavení a zkušeností. Zranění z výšky nebo hloubky, ať už pádem, uklouznutím nebo propadnutím, bývají vážná. Do štol a jeskyní nikdy nevstupujme bez odborného doprovodu – hrozí tam závaly, ztráta orientace, úzké průchody nebo přítomnost nebezpečných plynů. I pro profesionální záchranáře jsou tyto prostory nebezpečné.
K letním radovánkám neodmyslitelně patří i koupání. Přesto právě zde dochází k častým úrazům i tragickým nehodám. Vždy si před skokem do vody ověřme její hloubku a dno – pod hladinou mohou být skály či jiné nebezpečné překážky. Rozpálené tělo nikdy neponořujme náhle do studené vody, hrozí selhání oběhu. Ani zdatní plavci by neměli přeceňovat své schopnosti – náhlé podchlazení či křeče dokážou zvrátit situaci během vteřin. Nekoupejme se nikdy za bouřky, hrozí úraz elektrickým proudem a ani v noci, protože za tmy můžeme snadno ztratit orientaci.
Vysoké teploty zvyšují i riziko vznícení hořlavých kapalin a plynů. Benzín, oleje či ředidla skladujme v uzavřených nádobách mimo dosah dětí. Nikdy ne u zdroje otevřeného ohně a na přímém slunci. Při vysokých teplotách se více odpařují, a tím pádem roste i riziko, že dojde ke vznícení nebo výbuchu jejich hořlavých výparů. Hořlavé kapaliny neukládejme ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů nebo ubytovacích zařízení. Obdobně platí zásady i pro hořlavé plyny. Při vysokých teplotách roste riziko i při zacházení s hořlavými plyny. např. propan-butanovými lahvemi používaných pro přenosný propanbutanový vařič nebo plynový gril. Tlakové lahve s plynem by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům. Lahve s plynem skladujme ve snadno přístupných a větraných prostorách, zamezme k nim přístup dětem. Pozor ale i na plynové zapalovače ponechané na palubní desce auta, ty se mohou za slunečného dne proměnit v nebezpečnou výbušninu.
Pokud i přes veškerou opatrnost dojde k mimořádné události, zachovejme klid. Volejme tísňovou linku 150 nebo 112 a sdělme přesně, kde a co se stalo, včetně okolností, které mohou ovlivnit zásah. Uveďme své jméno a kontakt, neukončujme hovor dříve než operátor. A pamatujme – i při cestování po Evropě je linka 112 dostupná a operátoři by měli být schopni komunikovat ve světových jazycích.
Nezapomeňte! Štěstí přeje připraveným!
autor: kpt. Ing. Alena Sládková, HZS Libereckého kraje
