Hasiči radí občanům - Bezpečně na výlet do přírody
... a z bezstarostného dne může být rázem nouzová situace. Proměnlivé počasí, silný vítr, bouřka nebo jen obyčejná nepřipravenost mohou vést k potížím. Proto je důležité myslet dopředu a vědět, jak se chovat, aby rizika byla co nejmenší.
Ještě než vyrazíme, zkontrolujme si předpověď počasí. Sledování radaru a výstrah od Českého hydrometeorologického ústavu je jednoduchý a účinný způsob, jak se vyhnout rizikovým podmínkám. Pokud je hlášená silná bouřka nebo výstraha na vichřici, je na místě výlet raději odložit. Pokud už máme cestu naplánovanou, informujme někoho blízkého o naší trase, předpokládané době návratu a cíli cesty – může to být rodina, přátelé, ale třeba i recepce hotelu. V případě, že se z výletu nevrátíme včas, je to zásadní vodítko pro záchranné složky.
Doporučuje se také mít v mobilním telefonu aplikaci Záchranka. Tato bezplatná a ověřená aplikace umožňuje nejen rychlé spojení se zdravotnickou záchrannou službou, ale zároveň odesílá naši přesnou polohu.
Co se týče vybavení, rozhodně se nevyplácí spoléhat jen na to, že „nějak to dopadne“. I na krátký výlet se vyplatí vzít si s sebou nabitý telefon, základní lékárničku, dostatek tekutin, pláštěnku, náhradní oblečení a energetickou svačinu. Pokud se pohybujeme mimo značené cesty, přibalme i mapu nebo off-line navigaci. Nezapomeňme ani na čelovku nebo baterku – změna počasí nebo zpoždění na trase může způsobit, že se budeme vracet za tmy.
Silný vítr je podceňované riziko, které může mít vážné následky. Pokud meteorologové varují před nárazy větru, doporučuje se výlet výrazně zkrátit, případně ho zcela zrušit. Při vichřici, tedy větru o rychlosti přes 75 kilometrů za hodinu, může docházet k lámání stromů, pádu větví, strhávání střešních krytin nebo drátů elektrického vedení. Pokud nás silný vítr zastihne venku, držme se dál od stromů, nestůjme pod staršími budovami ani u nestabilních konstrukcí. Na horách se nepouštějme na hřebeny, kde vítr dosahuje největší síly, a sledujme pokyny horské služby. Nejbezpečnějším útočištěm jsou pevné budovy, u kterých není narušena statika. Rozhodně se neschovávejme v altáncích nebo pod stromy, ty mohou při větru představovat smrtelné nebezpečí.
Bouřka je dalším jevem, který může v přírodě zaskočit i zkušené turisty. Pokud se blíží, nečekejme, až začne pršet – důležitým varováním jsou blesky a hromy. Mezi zábleskem a hřměním lze přibližně spočítat vzdálenost bouřky (tři sekundy znamenají asi jeden kilometr). Pokud je bouřka blíž než tři kilometry, je čas najít bezpečné místo a zůstat v úkrytu alespoň do doby, kdy bude vzdálena přibližně deset kilometrů.
Jakmile nás bouřka zastihne mimo budovu, snažme se vyhnout otevřenému terénu, vyvýšeným místům, osamělým stromům, kovovým konstrukcím a vodním plochám. Nikdy se neschovávejme pod převisy skal, ve stanech, krmelcích nebo autobusových zastávkách – neposkytují žádnou ochranu. Nepřenášejme kovové předměty, netelefonujme. Nejbezpečnější je úkryt v nízkém a hustém lese. Pokud jsme na volném prostranství nepokračujme v chůzi, skryjme se v terénní prohlubni nebo příkopu v podřepu s nohama u sebe a rukama na kolenou. Pokud jsme ve skupině, rozestupme se na několik metrů.
Základem bezpečného chování v přírodě není mít strach, ale být připraven. Vědomosti, správné rozhodování a včasná reakce jsou tím nejlepším vybavením každého turisty. I krátká vycházka může skrývat nečekaná rizika – ale pokud víme, co dělat, může se každá situace zvládnout v klidu a bezpečně. A pokud se přesto dostaneme do potíží, neváhejme požádat o pomoc – volejme tísňovou linku 150 nebo 112.
Nezapomeňte! Štěstí přeje připraveným!
autor: kpt. Ing. Alena Sládková, HZS Libereckého kraje
