Obsah

Povinné testování zaměstnanců a jeho pracovněprávní souvislosti

Typ: ostatní
Povinné testování zaměstnanců a jeho pracovněprávní souvislosti 1Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č.j.: MZDR 47828/2020-16/MIN/KA (ze dne 1. března 2021) ukládá některým zaměstnavatelům povinnost neumožnit osobní přítomnost zaměstnance, který v posledních 7 dnech neabsolvoval PCR test nebo antigenní test nebo jiný preventivní test na (čtěte dále)

přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem.

 

Jací zaměstnavatelé a od kdy:

  1. Zaměstnavatelé alespoň s 250 zaměstnanci
  • nejpozději od 3. března 2021 jsou povinni zajistit testy pro své zaměstnance (antigenní testy prováděné poskytovatelem zdravotních služeb nebo testy, které lze použít laickou osobou), a to s frekvencí alespoň jedenkrát za týden;
  • nejpozději od 5. března 2021 začít testovat;
  • nejpozději od 12. března 2021 vpustit na pracoviště pouze zaměstnance s negativním výsledkem testu (tj. umožnit svým zaměstnancům osobní přítomnost na pracovišti zaměstnavatele pouze za předpokladu, že zaměstnanec podstoupil v posledních 7 dnech PCR test, antigenní test nebo jiný preventivní test s negativním výsledkem).

 

  1. Zaměstnavatelé s 50 až 249 zaměstnanci
  • nejpozději od 5. března 2021 jsou povinni zajistit testy pro své zaměstnance (POC antigenní testy prováděné poskytovatelem zdravotních služeb nebo testy, které lze použít laickou osobou), a to s frekvencí alespoň jedenkrát za týden;
  • nejpozději od 8. března 2021 začít testovat;
  • nejpozději od 15. března 2021 vpustit na pracoviště pouze zaměstnance s negativním výsledkem testu (tj. umožnit svým zaměstnancům osobní přítomnost na pracovišti zaměstnavatele pouze za předpokladu, že zaměstnanec podstoupil v posledních 7 dnech PCR test, antigenní test nebo jiný preventivní test s negativním výsledkem).

 

Povinnost zaměstnanců podstoupit testování:

Povinnost podstoupit testování na výzvu zaměstnavatele je zaměstnanci jednoznačně stanovena mimořádným opatřením (čl. III.).

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, jakožto opatření obecné povahy, lze podřadit pod ostatní předpisy, které jsou zaměstnanci povinni dodržovat, byli-li s nimi zaměstnavatelem řádně seznámeni ve smyslu § 301 písm. c) zákoníku práce. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. PL. ÚS 8/20)

 

 

 

Povinnost podstoupit testování se nevztahuje na zaměstnance, kteří:

  • vykonávají práci mimo pracoviště zaměstnavatele (z domova), tzn. nejsou vůbec přítomni na pracovišti zaměstnavatele;
  • prodělali laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u nich doba izolace, nejeví žádné příznaky, a od prvního pozitivního testu neuplynulo více než 90 dní.

 

Jak postupovat, když zaměstnanec povinné testování odmítne:

Zaměstnavatel neotestovanému zaměstnanci neumožní vstup na pracoviště.

Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout na výkonu práce z domova, čerpání dovolené, na poskytnutí neplaceného volna, případně změně harmonogramu rozvržení směn.

Nedojde-li k dohodě, lze se klonit k závěru, že půjde o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance podle § 199 odst. 1 zákoníku práce, za kterou zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy/platu (zaměstnavatel může náhradu poskytnout pouze na základě vlastního uvážení nad rámec zákona). K závěru, že se jedná o omluvené pracovní volno se lze uchýlit mj. z důvodu, že při testování dochází k zásahu do tělesné integrity zaměstnance.

Je však třeba upozornit, že zaměstnanci hrozí finanční sankce podle zákona č. 94/2021 Sb. (pandemický zákon).

 

Jak se zachovat, když je zaměstnanec pozitivní:

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č.j.: MZDR 47828/2020-15/MIN/KAN (ze dne 1. března 2021) zaměstnancům nařizuje, v případě, že je výsledek testu pozitivní, bezodkladně uvědomit zaměstnavatele, opustit pracoviště do místa svého aktuálního bydlištěinformovat svého praktického lékaře, pokud jeho zaměstnavatel nestanovil, že má uvědomit podnikového lékaře zaměstnavatele. (Není-li zaměstnanec schopen informovat svého nebo podnikového lékaře, musí informovat jiného poskytovatele zdravotních služeb nebo orgány hygieny.)

Poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví, kteří byli uvědomeni o pozitivním výsledku testu, jsou povinni zaměstnanci bezodkladně vystavit žádanku na konfirmační PCR test. Zaměstnanec je povinen tento test podstoupit.

  1. Potvrdí-li konfirmační PCR test předchozí pozitivní výsledek, zaměstnanci je nařízena izolace (tj. karanténa ve smyslu § 191 zákoníku práce, která je důležitou osobní překážka v práci a půjde tak o omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci s náhradou mzdy/platu podle § 192 až 194 zákoníku práce; to neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené).
  2. Je-li konfirmační PCR test negativní, zaměstnanec se může vrátit na pracoviště.

Doba mezi pozitivním výsledkem antigenního testu prováděného laickou osobou (samotestování) a konfirmačním PCR testem je jinou překážkou v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, který má povinnost nepřipustit na pracovišti přítomnost zaměstnance, který nemá negativní test. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. To neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené či změně harmonogramu rozvržení směn.


Vytvořeno: 10. 3. 2021
Poslední aktualizace: 10. 3. 2021 09:21
Autor: Veronika Hůzlová