Z poklidného Polabí přijíždí neklidná kapela, jejíž nástroje posvětili ty nejčernější bozi rumunskejch cikánů a která má svoje dlouhý prsty ve všech nejšpinavějších dírách východní Evropy. Muzika, při které se stíraj hranice a mizí zábrany, tělo sublimuje, pleškám rostou vlasy, černoši blednou, Žid objímá Araba, chromí tančí, mrtví vstávaj z hrobů.