Blanka Svobodová:
„Jsou to dílka okamžiku. Důsledky deště, mrazu, ranní vlhkosti. Pro většinu lidí znamenají mokré boty. Pro někoho představují důvod vyrazit ven a pokleknout (někdy spíše zalehnout). A přestat dýchat. Tolik krásy, kterou může dech nebo neuvážený pohyb navždy vymazat ze světa. A když se podaří zadržet dech, zaostřit, a dokonce i zmáčknout spoušť, tak se může podařit tu krásu zachytit. Tentokrát se mi podařilo zvěčnit třeba tučňáka, nosáče nebo třeba zloducha Grua. A pak ještě… Ale nebudu vás ovlivňovat. Třeba uvidíte někoho, koho jsem zachytila, ale neodhalila.“