Obec Plavy
Menu
Fotogalerie
Lety na saních - 2003
Stíhačka vyvedená do dokonalosti
zobrazení: 3208
známka: 2.00
Vyhledávání
Historie, kronika

Stručné dějiny obce Plavy

Plavy leží v údolí řeky Kamenice obklopeném ze všech stran vrcholy. Jméno dostaly od plavení dříví.
Plavy byly součástí konfiskátu se statkem navarovským v r 1621.
Poprvé jsou zmiňovány v r. 1624 v DD.71/14.
V roce 1627 připadly paní Marii Angele de Lamotte.
Do roku 1848 patřily k panství navarovskému, rychtě držkovské a byly „přifařeny“ k Držkovu.
V roce 1772 měla obec 12 selských usedlostí a 17 chalup. V roce 1834 bylo v Plavech 380 obyvatel, 48 domů.
Roku 1848 nabývá obec samosprávy a patří k rychtě (katastru) Držkov, kde se účastní v r. 1850 voleb do obecního zastupitelstva.
V roce 1854 se začalo pracovat v přádelně firmy Liebig.
Silnice ze Železného Brodu do Tanvaldu se stavěla v letech 1863 až 1865.
Železnice Železný Brod - Tanvald se budovala v letech 1874 - 1875.
V roce 1909 byla ukončena stavba přádelny firmy F.Brůna.
1.ledna 1921 se staly Plavy samostatnou obcí politickou a náleží k politickému okresu Semily do r.1938.
Elektrifikace obce proběhla v r 1924.
V roce 1938 byly Plavy zabrány německým vojskem, připojeny k Sudetům a ve správě podléhaly Landrátu Jablonec.
Po osvobození v r. 1945 převzal samosprávu v obci MNV



| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 20. 09. 2006 | 2783 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie, kronika

Přehled dějin obce Plavy

FR. ČERMÁK: PLAVY

(Z obec. kroniky sepsané uč. M. Markem a uč. Lad. Loumou) Plavy se rozkládají v krásném romantickém údolí, obklopeném se všech stran vrchy, při úpatí Mikšovy hory, na pravém břehu řeky Kamenice, po obou březích potoka Skalice, 403 m nad mořskou hladinou. Mají 1077 obyvatel bydlících ve 132 domech. Rozloha celé obce = 205 ha 41 a a 9 m2.

U brány Palackého stezky jest továrna firmy J. Liebig a spol. s dělnickými a úřednickými domy zvaná na "Mlýnskách". Středem vesnice jde silnice a železnice ze Železného Brodu do Tanvaldu -Šumburku. Domy jsou většinou podle silnice od železniční zastávky směrem k Velkým Hamrům a při silnici zásadské. O samotě stojí stavení čp. 1., 2., 3., 4. na Filouně (jméno podle sedláka Filouna, který tam žil v 17. století) a čp. 6. 7. na Hampejse (jméno asi z německého ) "Humpenhaus"); podle tradice byla tam hospoda pro dělníky ze želez. hamrů. V držkovské matrice připomíná se roku 1689 Václav Šourek z Hampejsu. Stavení jsou většinou kamenná, t. j. cihlová, někde z poloviny kamenná a z poloviny dřevěná. Střechy břidlicové a lepenkové. Čistě hospodářských stavení je dnes 7 , chalup 30 ( chalupnici chodí do továren a chalupa je přiživuje), živnostenských a spolu činžovních 18, ryze činžovních 58, ostatek továrny a škola. Některá místa zachovala si památku po svých bývalých majetní- cích nebo po jejich zaměstnání -zůstaly jim přezdívky "příslotky". V čp. 7. říká se "u Patků po býv. majiteli, ve 14. "u Půlníků" t. j. půllánik, v 15. "u Salíků", v 16. "u Přáníků", v 17. "u Šukalčin" (před 150 r. maj. Šukalík), v 20. "u Doleních", v 23. "u Hořeních", v 21. "v chaloupce - Amálka "chaloupecká", v 25., 26. "u Machů", v 35. "u tetky krejčové" -býv. maj. byl krejči, v 36. "na Kočovně", v 95.-97. "v Práchovně". Domkům za železničním náspem (k Zásadě) řiká se " v chalupách " a "v zádomí". Celkový pohled na Plavy s kterékoliv strany působí dojmem čistého městečka. Podél silnice Ž. Brod- Tanvald u školy je provedena kanalisace a upraveny chodníky. Pozemky, pokud nejsou zastavěny, jsou všecky pečlivě obdělávány. Půdy neplodné nebo Iadem ležící není,ačkoliv je málo úrodná. Z plodin pěstuje se hlavně žito, oves, brambory, červené zeli, méně ječmen, pšenice zřídka. Horská naše půda neuživí chalupníka; musí si při- vydělat. Kromě továrny hledá výdělek v navlíkání "koral", zvláště ženy a děti, které si tím kazí oči. Proto je u nás mnoho dětí krátkozrakých. Z dobytka chová se jen skot. Ve "statku " mají 6-10 kusů, v chalupě 1-2 kusy, vždy též několik koz. Luk je u nás dosti. Největší louka je u Kamenice, zvaná "Poříč", dnes ovšem více než z poloviny zastavěná průmyslovými závody fy F. Brůna, a náhonem na vodní dílo téže firmy. Včelařství je skrovné. (Muzika, Šimůnek Jách., Tomeš,) Většinu obyvatelstva tvoří průmyslové dělnictvo, kterému skýtají zaměstnání: přádelna, tkalcovna, cihelna a parní pila firmy F. Brůna. Bývalá přádelna (nyní snad tkalcovna) a strojní mlýn s pekárnou fy J. Liebig a spol. Závody fy F. Brůna zaměstnávají na 800 dělníků. Z řemeslníků jsou 3 řezníci, 2 pekaři, 1 cukrář, 2 hodináři, 2 holiči, 2 švadleny, 1 strojní truhlář, obuvník, kovář, klempíř, pokrývač, pilnikář, malíř, natěrač a krejčí. Živnosti: 5 hostinců, 7 obchodů zbožím smíš., 3 zbožím střížním, 2 uhlím a 1 zbožím železářským. Velká část dělnictva je sdružena v konsumním družstvu Velkých Hamrů, které zde má filiálku a v konsumu národ. sociál. "Svépomoc". Pro úschovu úspor založena r. 1901 "Záložna dle vzoru Reiffeissenova" (poklad.Jindř. Muzika). V roce 1924 měla vkladů 2,540.638,25 Kč, zápůjček 1,875.950,- Kč, na běž. účet 31.324,88 Kč, cenných papírů dle kursu 183.920,20 Kč, reservní fond 75.164,55 Kč, obrat peněžní 3,830.683,46 Kč. R. 1923 otevřena v domě B. Marka filiálka "Spořitelny města Železného Brodu". . Zdejší spolky : Těl. jednota "Sokol", Spolek pěvecko-divadelních ochotníků, Sbor dobrovol. hasičů, Organisace českoslov. socialistů od roku 1918. Strana národ. sociální stává tu od roku 1905 (jednota "Havlíček"). Spolek "Pravda" je sdružení spiritistické. V domě pana Kubáčka má modlitebnu ,Jednota českobratrská". Poštovní a telegrafní úřad je jediný zdejší státní úřad v čp. 81. Nynější správce úřadu je vrchní poštmistr p. Bohuš Stodola. Od roku 1909 máme trojtřídní obecnou školu moderně zřízenou. Do r. 1871 chodily naše děti do školy v Držkově. V zimních měsících docházel kantor sem a učil po domech. R. 1871 žádali občané plavští o odškolení. Bylo povoleno. Třídu najali tehdá v hostinci Šimůnkově čp. 27., potom u J. Muziky čp. 23. Prvním učitelem byl J. Jarý, potom J. Jánský, F. Mejsnar, F. Naděje. R. 1877 zřízena školní budova, nynější čp. 65. Náklad na stavbu činil 11.000 zl. Nejprve jednotřídka, později dvě třídy. Prvním říd. uč. byl Josef Zeithamel ze Zlatníku u Prahy. Po něm Josef Rolčík ze Štěpanic u Jilemnice. Roku 1881 nastoupil Frant. Votoček z Vysokého nad Jiz. a byl tu až do r. 1916, t. j. 35 let. Byl z nejoblíbenějších učitelů. Žije ve Vysokém nad Jiz. na odpočinku. R. 1904 zřízena pobočka v čp. 91. Rok na to provedena přestavba a přístavba školy. Rozšířena o zimní tělocvičnu, třetí třídu a kabinet. Po Votočkovi roku 1916 nastoupil zatímně R. Řepka a r. 1918 definitivně říd. uč. Fr. Macoun z Vel. Hamrů. Za tři roky odešel a zastupuje jej uč. Lad. Louma. R. 1922 jmenován říd. učitel J. Mařas z Haratic. 1. září 1922 odchází do výslužby, správu školy vede opět L. Louma do 1. září 1923. Od 1. září 1923 ustanoven sem def. říd. učitelem Frant. Čermák, uč. z Malé Skály. Poměr občanstva ke škole je velmi přátelský, vzorem okolí. Výhodou občanů je, že v místě bydlí lékař (MUDr. V. Vindyš), mající domácí lékárnu. Poznámky z dějin do roku 1848. Osada vznikla asi osazováním dělníků z blízkých hamrů : dřevařů, uhlířů, kovářů a t. d. Pravděpodobně to byli i dělníci, kteří ryžovali zlato. (Zlatníky, potok Zlatník mezi Plavy a Vel. Hamry.) Kdy se začali usazovati, není známo. Rovněž neznámo, kdy vznikly blízké hamry. (Velké Hamry -Svárov.) Jistě později než hamry železno- brodské. Z doby pohanské památek není. Jméno Plavy pochází snad od plaveni rudy, zlata, neb od splavu, který prý tu byl pro zadržováni dřiví s hor plaveného. Plavy patřily vždy panství navarovskému, rychtě držkovské a přifařeny Držkovu. Páni na Navarově byli tudíž i pány Plav. V letech 1643 připomínají se v Plavech jména: Vondruška, Bursa, Jahoda, Pavlů. Obyvatelstva bylo asi málo. V držkovské matrice zaznamenáno roku 1659 -8, 1660 -4, 1661 -7 porodů za celý rok. . V letech 1651-53 prováděl Vincenc de Lamotte s františkánem Andreasem Ridelimsem, držkovským farářem, protireformaci. Pokatoličili v Plavech 38 osob, mezi jinými: Votava, Vondruška, Dohelský, Šourkova vdova, Václav Filounů. R. 1664 připadly Plavy pani Marii Angele de Lamotte. Z nejsilnějších rodů se jmenují:. Krupka, Svárovský, Piroch, Liška, Dohelský, Šukálek, Filoun, Václavů, Žurka, Novák, Lufinka, Polák, Poláček, Polman, Reichmeister, Šturmer. R. 1682 zaznamenává se spor o hranici navarovskou a semilskou, jdoucí po severní hranici plavské od Kamenice ke vsi hamerské. 'Sousedí Hamr patřil totiž vrchnosti semilské. Na zmíněné hranici stály některé chalupy plavské (Šukal). Purkrabí semilský Hlubuček dal ji sbořit, že prý patří jeho vrchnosti. Kromě toho prý sedlák Šukal plavský dobré tři brázdy žita s Semilsko přesel. Spor se táhl až do roku 1690, kdy byl urovnán. R. 1770 byla v celém kraji drahota, hlad. Lidé jedli kůru se stromů a trávu. Téhož roku provedeno číslováni domů na panství navarovském. Komise, která číslovala, přišla od Držkova k Filounu -čp. 1,. ...2, 3, 4 -, přešla zadem přes potok na Hampejz -čp. 5. a 6. - dál t. zv. chalupami -čp. 7. až 11. -, přešli přes potok --čp. . 12. až 15., t. j. nyní u Mastníka, pak po staré cestě asi vedle nynější silnice k čp. 16., 17., 18. atd.. Není tudíž dům čp. 1. nejstarším domem. Pravděpodobně je to stavení při potoku Zlatníku u t. zv. Šukalů a Koželuhů. Páter Metelka z Držkova počítá zde v r. 1772 selských usedlostí . 12 a 17 chalup. Sedláci byli: Čp. 1. Matoušek Jos., 2. Simůnek Jiři, 3. Šourek Jan,. 4. Šourek Matěj, 5. Šourek Jan, 6. Šourek Vitth, 14. Šourek Josef,. 15. Novák Václ. a Jiří, 16. Marek J. a Novák Jak., 18. Duštíra Adam, 19. Duštíra Šim. a Šourek F., 29. Smrtka Václav. Chalupníci: Čp. 7. Muzika Pavel, 8. Svárovský Václav, 9. Holubec Josef, 10. Čech Jan, 11. Marek Šimon, 12. Zurčín Jaroslav, 13. Zurčín Václav, 21. Krupka Václav, 22. Muzika Josef, 25. Šourek Václav a Rezler Jan, 28. Novotný a Bouček, 30. Rezler Jan, 31. Polman, 32. Polák, 33. Blažek Matěj. R. 1782 počítá tu Metelka 41 rodinu s 220 dušemi. R. 1828 už mají Plavy 49 čísel a roku 1850 55 čísel. Války napoleonské se naší krajiny netkly. Verbovali tu, ale od nás na vojnu se nikdo nedal. (Vojáky byli někteří ze sousedních Haratic.) Francouzské přední hlídky byly nejblíže na Černé Studnici. ) R. 1831 zuřila cholera, roku 1846 tyfus. R. 1847 drahota; korec žita stál 37 zl., což byla tehdy ohromná cena. R. 1848 nabývají obce samosprávy. Plavy přináležejí rychtě držkovské (katastru držkovskému), účastní se voleb obecního zastupitelstva držkovského, což stalo se roku 1850. Plavy 1848-1914. Při volbě r. 1850 v Držkově zvolen byl prvním starostou samosprávné obce František Knop, čp. 34 tamtéž. Roku 1854 začíná se pracovat v přádelně firmy J. Liebig a spol. na Mlýnskách. V Iétech 1863-65 vystavěna přičiněním radního J. Brůny z čp. 18. z Plav, otce nynějšího továrníka Fr. Brůny, silnice ze Želez. Brodu do Tanvaldu. Byl to muž čestný, vzácného charakteru, nepodajný, podnikavý, vzorný hospodář a ryzí vlastenec. Pro zajímavost a na věčnou pamět uveřejňujeme dva vzácné rukopisy zaslané Dr. Lad. Riegrem, tehdejším jediným vůdcem našeho národa, Jos. Brůnovi, které nám se vzácnou ochotou zapůjčil jeho syn, nynější továrník p. Fr. Brůna, a ofotografoval p. uč. L. Louma. Z prvého dopisu vidno : Jos. Brůna, aby uskutečnil silnici ze Žel. Brodu do Tanvaldu, hledá pomoc u osoby v tehdejší době nejváženější a první, v Dr. F. L. Riegrovi, jenž žádost jeho podporuje nejen z důvodu, aby se silnice stala tepnou mezi oběma místy, nýbrž i z ohledu sociálního; (obyvatelstvo tkalcovské je v tehdejší době bez práce ). Druhý, taktéž zajímavý dosvědčuje, že tehdá jako dnes bojovalo se při volbách všemi zbraněmi dovolenými i nedovolenými ; intrikáři a šarlatáni slavili vítězství. Dr. F. L. Rieger volí si okres železno- brodský a semilský, věren jsa rodné krajině v podhoří krkonošském a doufá, že i rodáci stejně věrni mu budou a nedají se odvrátiti piklemi proti němu nastraženými. Po válce r. 1866 bylo několik případů cholery; dvě osoby prý zemřely. V Iétech 1874-75 postavena železná dráha spojující Železný Brod s Tanvaldem. R. 1891 založen sbor dobrovolných hasičů, r. 1903 tělocv. jednota "Sokol". Roku 1909 začal činnost spolek divadelních ochotníků. R. 1908-9 postavena velká moderní železobetonová přádelna fy. F. Brůna na „Poříčí“. R. 1910 vyhořela tkalcovna téže firmy. Vznikla z bývalé brusírny. Po požáru znovu moderně vybudována ve slohu shedovém a ještě téhož roku na podzim zahájena v ní výroba. Léta1914-18.: Dne 28. července 1914 ráno vyvěsil obecní strážník V .Rydval neblahé mobilisační oznámení. Průběh tehdejší mobilisace byl zcela klidný. Na odpor nikdo ani nepomyslil. Ubíhal měsíc za měsícem, ceny se zvyšovaly. V roce 1915 začala starost o chleba.. V obchodech nebylo možná "živobytí" sehnati, jezdilo se tedy pro "aprovisaci" do kraje. Ženy tahaly "ruksaky" 30-45 kg těžké. Některé se uštvaly až k smrti. Jiné a jiní vžili se do situace a znamenitým předražováním vydělávali. Poživatiny byly pod "závěrou", zavedeno vázané hospodářství. V obcích zřízeny aprovisační komise neblahé paměti. V létech 1917 -18 byla tu největší nouze.. Kupovala se nejhorší mouka "ukrajinská", t. j. bramborová míchaná s popelem za 18 Kč 1 kg. Pro aprovisaci do kraje jeti nebylo snadno, protože četníci bránili převážení potravin. Vzdor tomu se jezdilo a nejeden chudák stáhl poslední košili a povlaky s peřin za trochu brambor či obilí, které se doma šrotovalo. Z těch "dobrých duší", které pomáhaly zničeným a hladovým pšeničnou moukou po 25 K, vznikl zcela nový stav "keťasů". Ti měli praksi v převážení, nebo známého žandarma a tak vesele obchodovali s klidným svědomím v jedlém zlatě. Keťastvím se živili i kluci, výrostci. Obchod vynášel, peněz měli nadbytek, a proto také žili podle toho. Pili víno, kořalku z litru a z plechových podnosů pod půllitry. Jak vepříci chlemtali. Jiný stav byl "ulejváci", praví mistří ve svém povolání, sběhové z rakouských front. Ukrývali se doma, v polích, v lesích, podle toho jak bylo potřebí utíkat před četníky. Bylo jich tolik, že si s nimi ani strážmistr Holina z Vel. Hamrů rady nevěděl. V září 1916 protrhla se údolní přehrada na řece Desné a způsobila ohromné škody.. K nám došla už jen ozvěna, ale stačila. Voda při- plavila množství dříví i nábytek z roztrhaných a smetených domů.. Na "Mlýnskách" nalezena mrtvola děcka, připlavená se shora. Důležitých změn jinak v obci nebylo. Po celou dobu války byl obecním starostou J. Číla v Držkově a místním starostou B. Marek. Vojáků všech bylo od nás 106, z nichž 20 padlo. Legionářů celkem 15. V Iegii francouzské: Šilhán Jos.., býv. učitel. V legii italské: Jůna Jan, Kučera Frant, Morávek Frant., Smrtka Jos. V legii ruské : Bretšnajdr Rud., Ceé Josef, Hartman Jos., Janata Jos., Kocián Frant., Kochánek Jos., Muzika Jos., Neutvich Jos., Nesvadba Břet., Černý Frant. Od roku 1918 do 31. prosince 1920. Dne 28. října 1918 navečer došla na zdejší železniční zastávku telefonická zpráva o příměří a hned na to o státním převratě. Den čisté radosti byl u nás teprve 29. října. Nadšení bylo veliké. Mnoho hřbetů se tehdá najednou narovnalo! Náladu trochu charakterisují slova zdejšího usedlého Němce, který umí česky a měl prababičku Češku : "Pšece nám Čechům se nemůše nic stát !" První měsíce svobody plynuly ve svorném národním nadšení. Dne 15. června 1919 provedeny prvé republikánské volby. Plavy získaly v obecním zastupitelstvu většinu: 16 mandátů, Držkov 14 mandátů. Protože držkovští podali proti volbě protest, nebyla provedena volba obec. starosty. Místním starostou zvolen v Plavech čsl. socialista J. Synovec. Na podzim 1919 provedeny po vyřízení protestu nové volby opět v poměru 16:14. Obec. starostou poprvé zvolen občan plavský J. Synovec. (Před tím měli většinu, vlastně převahu vždy držkovští.) Za jeho starostování postavena silnice vedle školy k Zásadě.
Přehled obyvatelstva:

Rok Úhrnem Čechů Slováků Němců Cizinců Ukrajinců
1843 395 Dle Palackého místopisu    
1900 965 939 15 11    
1910 1206 1132   57 17  
1921 497mužů a 580 žen 1039   37   1


Náboženské vyznání:

Rok Řím.katolické Evangelické Československé Bez vyznání
1910 1171 28   7
1921 224 18 233 582

Rok 1921. Dnem 1. ledna 1921 stává se dřívější místní obec Plavy, patřící katastru držkovskému, samostatnou obcí politickou. O osamostatnění pokoušeli se občané plavští už delší dobu. V létě 1918 počalo jednání znova. Sjednána dobrovolná dohoda o rozdělení majetku i dluhů a to 70% pro Plavy, 30% pro Držkov. Školy i jejich majetek zůstane obcím jak jsou. Chudobinec bude držkovský, ale Plavy z něho dostanou 14.000 Kč. Téhož roku podána ministerstvu vnitra žádost o rozdělení. Řízení skončeno až v r. 1920, kdy obecním starostou zvolen občan plavský a kdy sami držkovští usilovali o urychlené vyřízení. V měsící březnu volí si občané plavští zástupce, kteří by jen jim vládli. Prvním starostou samostatných Plav zvolen Josef Šourek, truhlář, čp. 102. V obec. zastupitelstvu zasedají : Brůna Fr.- továrník, Pavlovec Boh. - úředník, Saidl Jos. - tov. mistr, Kubáček Čeněk - malíř, Jakoubě Jách. - rolník, Kochánek Jos.- rolník, Sourek Jos.- rolník, Haina Vilém- úředník, Šimůnek Jindř.- obchodník, Šrejma Aug.- tov. dělník, Zemánek- tov.dělník, Holata Karel - Topič, Synovec Jindř. - fotograf, Novák Jos.- tesař, Škoda Karel - zedník, Piroch Jos. - chalupník, Dufek Albrecht - přád.mistr. Obecní rada: Brůna Frant. - továrník, Šrejma Aug.- tovární dělník, Piroch Jos.-chalupník, Dufek Albrecht - přád.mistr, Jakoubě Jách. - rolník. Předsedové komisí: Finanční: Pavlovec Boh.-úředník stavební: Brůna Frant. - továrník, Policejní a zdravotní: Jindř. Šimůnek, osvětové:Šrejma Aug., Zásobovací:Piroch Jos., Likvidační:Šourek Jos. - truhlář. 1. schválený rozpočet samostatné obce jest : úřední správa Kč 6060,40, zachov. obecní jmění Kč 230.--, bezpečnost Kč 3800.--, komunikace Kč 67.500,-, zdravotnictví Kč 150,-, osvěta Kč 1600,-, školní paušál Kč 400,-, různé Kč 16.711,21, chudinství Kč 562,-, celkem Kč 97.013,61. Z ostatních usnesení obecního zast. dlužno poznamenati : Upsáno Kč I 0000,- na stavbu hydrocentrály ve Spálově. Vystavěna obecní cesta nákladem as Kč 65.000,- na Filoun a Hampejz. Začalo jednáni o stavbu místní elektr. sítě. Původní rozpočet obnášel Kč 180.000,-. který byl zvýšen o síť na Hampejz. Obec uvolila se hraditi ten náklad a složila Kč 133. 700,-. Za příčinou uskutečněni elektrisace utvořilo se v místě družstvo. Obec musela zaplatiti Kč 20.000.- jakožto příspěvek na regulaci řeky Kamenice ve Vel. Hamrech. Práce tato se prováděla, aby nezaměstnanost byla menší. Firma Fr. Bruna, aby odpomohla nezaměstnanosti, uvedla do chodu cihelnu. Pokud se školy týká, věnována této zvýšená pozornost a péče, jak dosvědčuje rozpočet Kč 30.601,97. Provedeny různé opravy vnitř i vně. V nové místní škol. radě zasedali: Macoun Fr. - ř. uč., Pavlovec Boh.- úřed, Melifihar Josef - úřed., Šimůnek Jindř. - obchodník a Louma Lad. - uč. Těl. jednota "Sokol " mínila postaviti vlastní stánek. Utvořilo se stavební družstvo, jehož předsedou je továrník Fr. Brůna. Sebráno as Kč 100 000.-. Pro drahotu stavebního materiálu od stavby zatím upuštěno. V roce 1 922 bylo obec. zastupitelstvo vyzváno, aby podalo dobro- zdáni o navržené změně hranic mezi obcí naši a Haraticemi, kde "Haratický mlýn" s pozemky má býti připojen k Haraticům. Usneseno zaujmouti stanovisko krajně záporné a starosta zmocněn, aby v ne- bezpečí použil k jednání právního zástupce. Není nezajímavo zmíniti se o dějinách tohoto sporu, Uvádím nejdříve nejdůležitější data o mlýně ze zemského archivu. (Viz Sborník II. č. 1. str. 12" 13. "Haratický mlýn", Fr. Sochor,) A dále výpisy z farní kroniky držkovské. Části v závorkách jsou v knize spáleny. Svědectví rychty držkovské 2. února 1771. My níže podepsaní pro budoucí památku o mlýnu mezi vsi Plavy a mezi vsi Haratice stojícím, na svědomí vysvědčujeme takto: Když Adam Kopal z Držkova před 12 Iety byl rychtářem držkovským, právo držkovské z nařízení mil. vrchnosti přehlíželo chleby a míry Václava Jůny, mlynáře a spolu pekaře v dotčeném mlýně. Mlynářka pak tomu přehlížení odporovala a haratičtí ten mlýn sobě přivlastniti chtěli, předstírajíce, že se ten mlýn jmenuje Haratický a že na haratické obci stojí. Právo držkovské haratickým odporovalo, že ten mlýn na plavské obci stojí! Z té příčiny držkovské a haratické s tou rozepří do Navarova k mil. vrchností pro rozsouzení se sešlo. Z strany držkovské byl Adam Kopal, rychtář, Jan Merklas, konšel, Jiřík Jůna, konšel, všichni z Držkova. Z strany haratické byl Václav Pavlata, rychtář haratický, Pavel Rydval, konšel ze Lhotky. Vysoce urozený pán Joachym Filip, svob. pán z Ehrenburgu, děd. pán navarovský, poručil starých lidí povolati na svědectví. Povoláni byli Matěj Jakoubě ze Zásady, 93 Iéta starý, Václav Krupka z Plavů, blízký soused toho mlýna,Václav Marousek z Haratic, myslivec, 70 Iet starý, že býval dlouho rychtářem, Jan Rydval, družba ze Lhotky, 79 Iet starý. Matěj Jakoubě ze Zásady svědectví vydal a všichni uznali, že ten mlýn je na obci plavské a mil. pán rozsoudil, že ten mlýn do naší držkovské rychty náleží. Což jsme taky Ietos roku 1771 dne 7. ledna. při řízení v Navarově mil. pánu připomenuli. Nebo v tom mlýně bývali mlynáři nepoddaní, ale do obecní hromady do Držkova k rychtáři chodívali, ourok ze mlýna platívali a některý na konev, někdy na dvě konve piva pánu držkovskému dávali. Že pak nynější mlynář Václav Júna před 9 Iety nemohl se srovnati s Janem Rezlerem z Plavů, obecním rychty držkovské, vy- žádal sobě od mil. vrchnosti, aby byl připsán k rychtě haratické. Proč ale on z pekaření platí i do držkovské i do haratické rychty,. příčina jest : že hlavní handl vedl [nečitelno] jaké jiní handlířové neměli, z obojí strany k němu Iidé chodějí kupovati. Ostatně i role mlynářova jest na plavské straně. To vše na svědomí vysvědčujeme a kdykoli na to přísahati chceme i vlastníma rukama podpisujeme. V Držkově dne 2. [nečitelno] roku 1771. Adam Kopal, býv. rychtář v Držkově, starý [spáleno] tu komisi vedl. Jiřík Jůna, rychtář držkovský. Jan Merklas, konšel [spáleno] starý 58 Iet. Z toho praveného svědectví ten mlýn byl přisouzený plavské obci : Jan Rezler z Plavů. Examin mlynáře Jůny 18. ledna 1771. Václav Júna, 50 Iet. Koupil jsem ten mlýn od Václ. Polmy ; jest tuze starý, nevíme pamětníka. Někdo praví, že jest na obci (?] Panský byl do času Vacka Polmy. Hlavní řeka vždycky tak šla, jako nyní,. pamětníka není. Pole k tomu mlýnu leží na držkovské straně, co hrubá voda dělí, to všecko je na plavské straně. Já mám koupený mlýn s poli a s lukami pod ourok, který odvádím mil. vrchnosti na kanceláři. Z pekaření připlácím i do Držkova i do Haratic; že asi před 12 Iety Adam Kopal, rychtář držkovský, Jan Merklas, konšel a Jan Rezler, obecní, chtěli : abych jim připlácel kontribuce, že mám pole na jejich straně a já koupil mlýn s polma pod ourok bez platu,. já jsem si vyžádal, aby mne mil. vrchnost připsala k rychtě haratické, že se nemohlo dokázat, že by z toho pole byla kontribuce, mil. pán dal staré knihy otevříti. Z toho mlýna se mrtví pochovávali do Držkova, do Olešnice žádné -nepamatuji. Za času Polmy, asi před 30 Iety, bylo veliké zvodnění, voda k Plavům protekla, on dal jizby dělati, jak posavad stojí. Prve jez býval níž než nyní. Kdyby jez od haratické strany se zkazil, nemohl by mlíti. (Na] to všecko já přísahati mohu a se podepisuji. Examin Václava Krupky Rybáře z Plavů, asi 65 let. Jak dávno mlýn stojí, nepamatuji. On byl panský. Je-Ii na obci,. to nevím. Co má Jiřík Marek chalupu, dřív než chalupa byla, míval to mlynář Daniel a Jan Picak. Hrávali tu kuželky, to mlynáři vzalo právo držkovské. Za vodou mlynář nic nemá, jen mlýnce, pole má na naší straně. Není pamětníka, že by hlavní řeka tekla než jako nyní. Já pamatuji mlynáře Muziku, Ducháčka, Němce (nečit.], Šimona, Palánka, Boučka, Polmu, mlynář míval jednu krávu. Mlýn se jmenuje , haratický, že tam má mlýnec, ale žádného gruntu tam nemá, všecko ..." na naší straně.Ourok platí vrchnosti, do rychty haratické nic neplatí. Z handle pekařskýho platí rychtáři do Držkova i do Haratic. Do rychty haratické jest přenesený asi před 10 lety, že se nemohli srovnati s Janem Rezlerem, obecním držkovským. Z toho mlýna, co já pamatuji, do Držkova se pochovávají, žádný do 0lešnice. Na to všecko hned mohu přísahati. Václav Jůna, mlynář. Václav Krupka Rybář, mladší obce. Svědkové : Jiřík Šourek z Plavů Filip Dunka z Držkova. Proč se gmenuge Mleyn Haratický, když gest v Plawích ? Roku 1771. 25. ledna Jirjik Berka Mlynář pod podzasadsky 85 let stary w Zasadě u Jana Šourka Staryho Rychtáře odpověděl : že bývali mlynarji z Haratícz -Balatka, Duchaczek. Ale vlastní příčina gest : gako Palanku mleyn se gmenuge Machlowský, že před časy w něm bywal mlynař, ktery se gmenoval : Waclaw Machlowský, tak mleyn Waclawa Juny se gmenuge mleyn Haraticky, že až do roku 1658 před 113 lety na nem bywal mlynař, ktery se gmenowal Waclaw Haratícky. Při koncy toho roku 1658 dostal se do toho mleyna Waclaw Rydl ze wsy Haratícz. Nebo roku 1658 dne 26. Febr. Mlyriař Waclaw Haraticky byl kmotrem Mategovi synu Waclawa Ssaurka Plawskyho. A toho roku 1658 dne 17. Martii pokrstěn byl Adam z otce Waclawa Mlynarjova Haratickeho, kmotr jeho byl Waclaw Rydl. Pak roku 1659 dne 7. ledna Jan, syn mlynarje haratickeho Rydela, byl kmotrem Mategovi, synu Jana Petrussky ze wsi Haraticz. A tak ten mleyn negmenuge se Haraticky od wsi Haratice, ani od obce Haratické, ale od starobylého mlynarje, ktery se gmenoval Waclaw Haratický, gako od 19. prosynce roku 1734 až do 12. aprile roku 1735 v Držkově byl Pater Josef Haraticky z Jičína rodilý, měl swe gmeno ne od wsy Haratice, ale od svého otce. A tím se Haratíčtí meylili. Žádost mlynáře Václ. Jůny. 14. Dec. 1772. "aby při chrámu Páně držkovském i s jeho domácími zůstal." Povídá : Všichni jeho předkové k držk. chr. patřili a pochováni byli a celý grunt jeho mlýna na držk. straně leží. 1. " Ve dne, v noci, v Iétě i v zimě mnohem příležitější přístup k držkovskému chrámu" má, protože z Držkova jezdí na saních s obilím do mlýna a každý týden vedle mlýna s hor formani jezdí do Brodu na trh. 2. Že do Olešnice vedle nich teď, co je pod Navarovem kamenný most, nechodí ani nejezdí (ze Zásady ani odjinud),v mnohým sněhu zajdou na most navar. Když po mokru namrzne, je Iávka jako "meydlo" a na pěšině a na stráni se Iedu nadělá. Jednou ze Lhotky jedna matka u dcery v Plavech umřela a chtěla být v Olešnici pochována, nesli ji přes Iávku a na stráni 20 Iidí mělo s ní co dělat, aby jim do vody nespadla. Když p. páter z Držkova do Olešnice na služby boží jezdil, museli saně přenášeti a koně převáděti. Pro to nebezpečenství přes vodu žádali taky olešničtí kněze míti. Dále píše o nebezpečí nemoci v zimě nebo křtu, že by nemohli do Olešnice a "protož poníženě žádáme při Držkově zůstati", 4, Decembr 1772 Václav Júna s domácími Haratický mlýn od nepamětných dob, a to již od 16. století patřil k Plavům, jak patrno z nejstarších pamětních knih a listin a tvořil jednotný celek s obcí Plavy. Mezi obcemi Plavy a Haraticemi jest přirozená hranice, původní řečiště řeky Kamenice, která jest nejen přirozenou, ale také stálou, . poněvadž nepodléhá změně, kdežto nová zamýšlená hranice podléhala by změnám následkem prudkého toku Kamenice, zvláště při povodních, Obec Plavy s mlýnem haratickým rozkládá se v celém údolí při řece a tvoří nedílný celek, kdežto Haratice Ieží na návrší. Obec Plavy právě na pozemcích, jež mají býti přičleněny k Haraticům, zamýšlí postaviti Iidové Iázně. Tamže má již zřízené hřiště pro školní mládež. Tělocvičná jednota "Sokol" projektuje na pozemcích těch stavbu tělocvičny. Zamýšlené stavby tyto odtržením pozemků k Haraticům byly by znemožněny a vedly by k nepřirozenému stavu, že by obec Plavy měla své budovy v katastru obce Haratic. A není divu, že veškeré obyvatelstvo obce Plavů při veřejné schůzi 18. Iistopadu 1923 uložilo obecnímu zastupitelstvu, aby se vší rozhodností bylo protestováno proti zamýšlené nespravedlivostí a proti ohrožení hospodářské existence obce. Důstojně manifestováno proti odtrženi. Usneseno vládě zaslati resoluci a obecni zastup. vyzváno, aby všemi zákonnými prostředky proti této změně se postavilo. Dne 24, listopadu 1923 obec. Zastup. sestavilo námitky a pamětní spis pro ministerstvo vnitra, který osobně doručilo. Deputace sestávala ze starosty obce, Bohuše Pavlovce a Aug. Šrejmy. Začátkem roku 1922 otevřena obecní knihovna. V roce 1924 byly přečteny 1354 knihy zábavné, 182 knihy poučné a 33 časopisy. O vánocích provedena nadílka chudým dětem. Celkem poděleno 69 dětí. V obci uskutečněno elektr. osvětlení. Obec zřídila veřejné osvětleni nákladem 19.544,90 Kč. Začalo se svítit ke konci měsíce srpna. V roce 1924 jsou 73 konsumenti, 8 motorů o 20 HP. Spotřeba v kwh 6120. Zaplaceno včetně nájmu z elektr. a daně 27.108,24 Kč, za veřejné osvětlováni 3.968,98 Kč, ve škole 912,10 Kč. Cena od 1. října 1924 za kwh světel. 4 Kč, za motor 2.50 Kč. V roce 1923 započato se stavbou hřbitova na pozemku fy Fr. Brůna. Rozpočet činí 163.000 Kč. Stavbu provádí Jách. Vondra, architekt z Vel. Hamrů. Přes potok Skalici postaven nový železobetonový mostek na Filoun. Obecní zastupitelstvo povolilo mimořádnou výpomoc Osvětové místní komisi na zakoupeni skioptikonu 2500 Kč. Na stavbu chaty na Muchově darováno 1000 Kč. Místní školní rada, jejiž předsedou je Bohuš Pavlovec, úředník, vzorně stará se nejen o školu, ale i o zdraví dítek. Zřídila dětské hříště na rozvodí Kamenice. Pozemek pronajat od fy J. Liebig a oplocen. Obr. Cihelny - kresba Cihelna firmy F. Brůna v Plavech nachází se na hranicích katastru obce plavské pod nádražím Svárov-Velké Hamry. Původně stávaly zde v Iétech 70. min. sto- letí 2 pecí cylindrové. Později postavena malá strojní kruhovka s nízkou střechou, jež byla po třikráte přestavěna, až v Iétech 80. min. st. dosáhla dnešní podoby a zařízení. Též se zde pálilo v šachtové peci při silnici držkovsko-tanvaldské u cihelny vápno, které se Iámalo na „Mikšově hoře" u Držkova. Jelikož je hlína v těsném sousedství cihelny vyčerpána, dopravuje se dnes z mohutného, 8 m vysokého hliniště úzkokolejnou drahou 800 m dlouhou do cihelny. Hliniště roz- prostírá se za plavskou školou, mezi drahou a okresní silnicí a po vybrání hlíny povstane ve středu obce celá čtvrť stavebních míst. V cihelně zaměstnává se 45 Iidí. Výroba je strojní i ruční. Výrobky cihelny těší se čilému odbytu v celém širém okolí. Mimořádný rozruch způsobil atentát na našeho prvního ministra financí Dra Rašína. Obecní zastup. k uctěni jeho památky věnovalo na zlatý poklad republiky 1000 Kč a dne 7. května bylo na týž odesláno 1360 Kč hotově, 10 g stříbra, 10 g zlata, jedna zlatá 20 koruna, různé stříbrné mince ve váze 321 g. V roce 1924 dostaven obecní hřbitov .Opatření vody na hřbitov dalo podnět ke stavbě vodovodu pro celou obec. Původní projekt rozšířen a tak přištího roku bude silnice vedoucí obcí kropena, čímž po stránce zdravotní neobyčejně získá. Vodojem nalézá se na louce Cel. Mastníka v "Potůčkách". Má dvě komory, každou 10 m dlouhou a 2.3 m širokou a předkomoru. Voda stahuje se do něho ze tří pramenů. Obecní rozpočet vykazoval vydání v obnosu 121.270.86 Kč, příjem 96.669.15 Kč. Schodek byl 24.571 Kč. Vybírána 80 % přirážka ke všem daním. Soukromé stavební podnikání bylo nepatrné. Fa F. Brůna stavěla po celý rok. Dokončila stavbu mezi přádelnou a tkalcovnou, kde na věži umístěny světelné hodiny. Na přádelně začato s přístavbou ve slohu shedovém. Dále rozšířila cestu k továrně, na ní zřízen betonový chodník. Dům čp. 20 rozbourán a u hlavní brány postaven dřevěný kiosk, ke kterému přistavena část cihlová. U cihelny postaven nový dům. Postavila přijímací stanici radiotelefonickou, později menší opatřil si Fr. Střihavka. I osvětová činnost zasluhuje zmínky. Těl. jed. "Sokol " uspořádala několik dobrých přednášek a divadla sehrána dělníky. Dobře prospívá obecní knihovna, která obohacena novými cennými díly. Za- koupena nová skříň pro knihy. Místní osvětová komise zakoupila ke konci roku skioptikon, když žádost za opatření kinostroje byla zem. polit. správou i ministerstvem zamítnuta. V místě utvořil se kroužek footbalistů. Četnická stanice jest od 1. srpna 1923; definitivní velitelé od 11. listopadu 1924 : Josef Nádvorník, Jindřich Stach, Ant. Mareček. Nestranný pozorovatel musí uznati, že podniky, které obec. zastup. v prvém období své činnosti provedlo, jsou účelné. Ve svorné práci ukázalo mnohým pochybovačům (z bývalé éry), že na zřeteli mělo jen pokrok obce a praktické pohodlí občanstva, ačkoliv mu bylo překonati za tu dobu nejedno protivenství. Má ještě různé návrhy, které uskutečněny (stavba moderní školy, chudobince), budou míti veliký význam pro všecky časy budoucí, a které zajisté veřejnost s uznáním přijme.



| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 21. 09. 2006 | 3136 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Základní informace

Základní informace

Kraj: Liberecký
Okres: Jablonec nad Nisou
Obec Plavy má 2 katastrální území: Plavy a Haratice
Počet obyvatel dle sčítání v r. 2001 : 1.087,
z toho muži 514
ženy 573
Věkový průměr obyvatel: 37 let
Rozloha katastru: 520 ha
Nadmořská výška: 403 m.n.m. (měřeno u OU)
Zastupitelstvo obce má 11 členů
Starostka: Věra Mužíčková
Místostarosta: Roman Šturma
Obec je členem Mikroregionu "Tanvaldsko"Partnerské město v Polsku - Paszowice


| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 20. 09. 2006 | 973 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Výbory a komise obce

Výbory a komise obce

Zastupitelstvo obce zřídilo jako své iniciativní a kontrolní orgány finanční výbor a kontrolní výbor.

Členové finančního výboru :
pí Lejsková Dana , předseda
pí Bendová Jana
pí Brezarová Miroslava
pí Dršková Eva
pí Průchová Alena

 

Plán činnosti finančního výboru


Členové kontrolního výboru:
p. Šourek Josef, předseda
pí Kučíková Romana
p. Marek Jaroslav Ing.
p. Rota Petr MUDr.
pí Šťastná Renata

 

Plán činnosti kontrolního výboru  

 

V obci jsou zřízeny komise:

Sbor pro občanské záležitosti
pí Králová Miroslava , předsedkyně
pí Ducháčková Bohuslava
pí Ferklová Květuše
pí Kopalová Jarmila
pí Šelepová Zdeňka

pí Ulmanová Věra



| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 20. 09. 2006 | 1163 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Mateřská škola

Mateřská škola - PLAVÁČEK

 Mateřská škola Plavy, okres Jablonec nad Nisou

doručovací adresa : 468 46 Plavy 24

IČ : 727 44 405

tlf : 483 398 100, 775 238 240

webové stránky školy www.msplavy.cz



| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 20. 09. 2006 | 1630 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie, kronika

Stručné dějiny obce Haratice

První zmínky nacházíme o Haraticích tak jako o Plavech na počátku 17. Stol.
V knize „Úplný adresář hejtmanství Semilského“ se o Haraticích píše „Ves po levém břehu Kamenice dvě a půl hodiny severovýchodně od Železného Brodu. K obci náleží osada Bohdalovice, jež dostala se s panstvím Navarovským r. 1627 od Albrechta z Valdštejna paní Gertrudě de Lamotte roz. Ze Schiffelbergu v léno a roku 1653 v dědictví. Roku 1736 prodal Bohdalovice Karel Pavel, rytíř z Ehrenburku. K obci Haratické náleží samota Nouzov a k obci bohdalovické Chachule, Podolanka a Zbytek.“
V roce 1830 je v obci 65 domů a 523 obyvatel.
Od roku 1850 se stává obec součástí okresního hejtmanství v Semilech a po vzniku okresní správy soku 1854 přísluší k samosprávnému okresu Železný Brod. Stejně jako pro ostatní obce ležícím na dolním a středním toku Kamenice, je i pro Haratice obdobím největšího růstu devatenácté století, a to zejména jeho druhá polovina, kdy vzniká v údolí řada textilních továren.
Na začátku dvacátého století měly Haratice dvě třídní školy, sedm hostinců, dva krejčí a pekaře. Po jednom kováři a řezníkovi. Nakoupit mohli místní u čtyř hokynářů, ve čtyřech trafikách, vyráběla se tu sodová voda. Působilo zde několik spolků.
Roku 1905 měla obec 867 obyvatel a 123 domů, čtvrtstoletí nato 943 obyvatel a 162 stavení.
V říjnu 1938 byla násilně odtržena a připojena k tzv. Sudetské župě, ačkoli v celých Haraticích žilo pouze 22 Němců. Volená obecní správa byla nahrazena jmenovanou. Nadřízeným orgánem se stal Landrát v Jablonci.
S platností od 1. Října 1942 došlo ke sloučení obcí Velké Hamry, Plavy, Haratice a osady Svárova v jednu s názvem Velké Hamry.
Roku 1945 převzal správu MNV Haratice.

V roce 1960 se Haratice staly místní částí Plavů



| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 20. 09. 2006 | 4862 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie, kronika

Cihlářství v Plavech

Cihlářství v Plavech
Jaroslav Benda


Podle zápisu Jáchyma Brůny, rolníka z čp. 18, ze dne 22. září 1823 (gruntovní kniha navarovského panství fol. 27.) stávala cihelna v Plavech téhož majitele na starých topografických číslech 973 ("czihelna na- zwaná") a 974 (" wornich poly za czihelnou".) V téže as době pálil se na "Filouně" v primitivních pecích vápenný kámen na blízku dobytý. Stopy bývalých peci lze ještě dnes zjistiti. V letech šedesátých pálil as 4 roky cihly Josef Brůna, rolník z čp. 18 (syn dříve jmenovaného) ve "freiové" peci, která se nacházela mezi čp. 24 (p. Muzika) a školou. Cihly vypalovány pařezy .Cihel z této cihelny použito také na výstavbu předního dílu domu čp. 18. V témže as čase (1865) počal také dělati cihly Josef Šimůnek, hostinský z čp. 27 , v místech nynějšího hostince p. Tomše ("kočovny" .) Pálil zde 1 pec také Dohelský z D. Hamru.

Později přichází v život (r. 1880) cihelna Josefa Čecha, kováře a po- vozníka v Plavech čp. 61. Stála na č. kat. 1.391/1 (mezi čp. 61 a Karlem Čechem.) Pec byla zděná, na 15.000 s 3 topeništi. Ročně se dělalo 5-6 peci. Od tisíce se platilo cihlářům 3 zl. Pálilo se žacléřským uhlím. Pracovalo se do r. 1886, kdy nově postavená Pekárkova cihelna v Plavech další výrobu učinila nevýnosnou. Cihly z plavských cihelen se převahou vozily do Desné, Tiefenbachu, Tanvaldu, Smržovky a t. p. Parostrojní kruhová cihelna v Plavech. R. 1866 koupil stavitel Karel Pekárek ze Šumburku n. D. za 12.000 zl. louku č. k. 1.350/1 , která dříve patřila panství navarovskému, a přilehlé pozemky na stráni ke dráze. Téhož roku postavil Hoffmannovu klenutou dvoupec s komínem 15 m vysokým. Komory byly po 10.000 a pálily se současně. Udělalo se asi 500.000 cihel, ale výroby této a vypalování necháno, neboť se peci neosvědčily (propálilo se mnoho uhlí.) R. 1888 dvoupec rozbourána a postavena Hoffmannova kruhová pec o 16 komorách tak, jak stojí dnes. Pec přikryta nízkou střechou. Výroba byla pouze ruční. Za společníky přibral si Pekárek stavitele

Appelta a Kopeckého. Cihly ruční značeny za tohoto spolku písmeny : P. A. K. R. 1889 koupeny výrobní stroje z Berlína a počato se strojní výrobou. Kotle i parního stroje používá se nezměněně do dnes, jen u parního stroje později přidělán druhý cylindr. Berlínské stroje se však neosvědčily, vyrábělyť s největší námahou 800.000 cihel. V r. 1888 koupen od Antonína Pavlaty v Držkově čp. 38 vápenný kámen a přivážen do Plavů k vypalování v šachtové peci vápenické, zvláště k tomu účelu postavené. (Viz vyobrazení.) Dobývání, doprava i pálení vápence přišlo velmi draho, (za 1 kubický sáh vápence platilo se 17 zl.) a proto se r. 1889 vápenná pec zbourala. R. 1891 přeměněny stroje berlínské na stroje Raupachovy ze Zhořelce v Sasku, jichž se podnes s výměnou částí používá. Prvních cihel této výroby použito na stavbu Pekárkovy vily v Šumburce n. D. Cena cihel byla 15-16 zl., jen někdy 17.50 zl. Dělalo se ročně asi 1 ,000.000 cihel, a tu zase nedostačovaly sušárny . Proto r. 1893-1895 přestavěna vazba pecní a postaveny sušárny nad pecí, výtahy a sušárny letní. R. 1914 se přestalo pracovati. R. 1917 koupil cihelnu tuto p. František Brůna, velkoprůmyslník v Plavech, protože p. Pekárek pro své stáří, rodinné důvody a hlavně pro vyčerpaná vlastní ložiska vhodné hlíny nemínil již cihly vyráběti. R. 1921 uvedena cihelna po 7 leté přestávce opět v chod. Hliniště je od cihelny vzdáleno 700 m úzkokolejnou drahou. Mzdy dělnické v cihelně patří k nejvyšším v oboru tom v celé republice. Zajímavé jsou poměry pracovní před 40 lety. Tehdy se platilo zedníkům za 1 hod. 9 kr., dělníkům u stavby 6-7 kr., dělníkům v cihelně 8-9 kr. a dělalo se od 5 hod. ráno do 7 hod. večer. V cihelně byla dříve kantina, v níž se téměř celý týdenní výdělek dělníků prokořalkoval. Dnes vidíme dělnictvo cihlářské ve směru tomto velmi vyspělé a t. zv. "modré pondělky" téměř již vymizely, jen ruční cihláři starého zrna je tradičně drží. Mezi staré zvyky zdejšího dělnictva patří svěcení svátku sv. Anny, patronky cihlářů. Ten den se sice pracuje, ale pivem, majitelem cihelny darovaným silně se přikrápí hlína, červencovým sluncem rozpálená a stále žíznivé krky cihlářské chasy. Svátek se dokončí Annenským tanečkem*) v hostinci. V cihelně pracuje průměrně 40 dělníků (abnormální vzdálenost hliniště !) Dodávka cihel děje se převahou auty. Již třikrát pokoušel se oheň uchvátiti mohutnou dřevěnou stavbu cihelní do svého objetí -posledně r. 1925 -ale pohotovostí dělnictva vždy byl v zárodku utlumen. Všeobecného zaznamenání zasluhuje stavba domu čp. 133 v cihelně, r. 1924 provedená. Se zděním se počalo 24. listopadu a na Vánoce tj byla již vazba vztyčena. V Iistopadu a prosinci v horách stavět, toť úkaz věru vzácný! Ke konci považuji za vhodno zmíniti se poněkud o staviteli Karlu Pekárkovi. Týž narodil se 9. Iistopadu 1853 v Radovesnicích u Kolína n. L. Stav se r. 1884 stavitelem, otevřel kancelář v Šumburce n. D. a zaměstnával pouze Čechy. Vychoval as 35 staviteIů a stav. podnikateIů. Z Polabí sem přivedl a usadil mnoho zedníků, dělníků a živnostníků, takže Šumburk značně počeštil. Po celém okolí jsou podnes usazeni a zdomácněni Iidé jím přivedení. Byl 20 Iet v okresním zastupitelstvu v Žel. Brodě a 3 roky prvním českým starostou právě povýšeného Šumburku na město. Provedl stavby škol v Tanvaldě, Šumburku, Desné, Albrechticích, Malém Polsku, na Svárově (Liebigova) a j. Stavěl továrny firmám: Tanvaldské přádelně (přádelnu, tkalcovnu a strojnickou dílnu, úřednické a dělnické byty), Priebschům na Smržovce 1884-1914 továrnu zv. č. II. a č.lll. (Macco), Mauthnerovům tkalcovnu na Šumburku, Štumpům kotelnu, strojovnu a kanceláře na Šumburku, po velké vodě r. 1888 jezy veškerým firmám v předu jmenovaným. Dále postavil nemocnici v Tanvaldě, nádraží tanvaldsko- šumburské, zastávku Dolní Tanvald, kostely s farními budovami v Šumburku n. D. a Desné, velkou brusírnu, sklářskou pec a kapli hraběte Harracha na Novém Světě a t. d. V Ružomberku na Slovensku postavil přádelnu, tkalcovnu, barvírnu a tkalcovskou školu. K tomu si dříve postavil u města cihelnu, zaplativ městu 20 zl. za hliniště. Postavil dráhu soboteckou a j. Dosud žije, jsa čilý tělesně i duševně.



| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 21. 09. 2006 | 2810 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Plán jednání

Plán jednání zastupitelstva obce

termíny jednání zastupitelstva obce v 1. pololetí roku 2014 :
 

středy  5. února, 16. dubna, 21. května a 25. června 2014 od 17,00 v zasedací místnosti obecního úřadu.



| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 25. 09. 2006 | 1007 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Základní škola

Základní škola

Základní škola Plavy, okres Jablonec nad Nisou

doručovací adresa : 468 46 Plavy 65

IČ:  727 44 162
tel. 483 398 181

webové stránky školy www.zsplavy.cz



| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 26. 09. 2006 | 1227 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Zvláštní orgány

Zvláštní orgány

Povodňová komise
pí Věra Mužíčková, předseda
p. Roman Šturma
p. Petr Soudil
p. Zdeněk Balatka
p. Miloš Balatka
pí Jaroslava Nesvadbová

Krizový štáb obce
pí Věra Mužíčková, starostka
p. Roman Šturma, místostarosta
p. Petr Soudil, velitel JSDHO
p. Lukáš Drška, technické služby obce
pí Jaroslava Nesvadbová, zam. obce



| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 07. 10. 2006 | 1225 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Složení zastupitelstva

Složení zastupitelstva obce

Zastupitelstvo obce Plavy
pro volební období 2010– 2014
 
 
 Mužíčková Věra starostka obce
 Šturma Roman
místostarosta obce
   
 Lejsková Dana předs. finančního výboru
 Šourek Josef    předs. kontrolního výboru
 Brezar Radek  
 Kopal Miroslav  

 Korotvičková Radka

 

 Králová Miroslava

 Škaloudová Hana

 
 Šťastná Renata  
 Štěpánek Jaroslav  
   


| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 07. 10. 2006 | 1449 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Symboly obce

Symboly Obce

Znak obce   

Vlajka obce

Popis symbolu



| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 27. 09. 2006 | 867 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Partnerské obce

Partnerská obec

Partnerská obec: PASZOWICE - Polsko



| Autor: Věra Mužíčková | Vydáno dne 16. 11. 2006 | 1016 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

O úroveň výše

Tento web je generovan redakcnim systemem phpRS. Kontakt na webmastera Administrace

Informace zde uvedené jsou v souladu s vyhláškou MVČR o přístupnosti webových stránek.